O sázení stromů

O sázení stromů

 

Až půjdete Vescí, zastavte se pod mohutným stromem před č. 15. Je to stříbrný topol, a to již nejméně třetí v pořadí na stejném místě.

Kdy byl zasazen první, přesně nevíme, ve staré pamětní knize se píše, že roku 1867 byl skácen na návsi před č. 15 stříbrný topol všeobecně zvaný „oliva“ zvaný, který měřil okolo 16 loket, tj. 9 metrů a 60 centimetrů. Udělalo se z něj 37 sáhů dříví t.j. asi 11 metrů, mimo otýpek. Za dva roky byl na tom místě vysázen topol nový, který sázel Macoun Václav z č. 15.

         Jako člověk, tak i strom má vyměřený svůj život. Tento druhý stříbrný topol vévodil naší vesničce po celé století, dožil se 108 jarních rašení. Byl to mlčenlivý svědek příběhů veselých i smutných. Pod jeho rozložitou korunou se scházeli sousedé k večerním posezením, pod ním procházely průvody slavnostní i pohřební. Jeho věk se nachýlil a roku 1976 byl skácen. Nebyl tak mohutný jako jeho předchůdce, měřil 7,80 metru v obvodu kmene a vysoký byl okolo 35 metrů.

         Sázení topolu před č. 15 je „povinností“ vlastníků jmenovaného hospodářství, a tak opět dva roky na to, roku 1978 sázel na stejné místo opět stříbrný topol pan Jan Šimůnek ml. z č. 15. Dnes už je tomu rovných 30 let. Jeho kmen ve výšce 1,2 m měří 3,96 m, není to žádný drobeček. V roce 2006 21. července přišla navečer velká bouřka provázená silným větrem. Do topolu uhodilo a blesk sjel z koruny po kmenu do země. Ozvala se ohlušující rána a kůra odletěla přes silnici až na špejchárek od č. 1 a poškodila trámy a lišty. Ošklivá rána se začala postupně zacelovat, když 5. října přišla v 15 hodin a 20 minut opět ošklivá bouřka a do topolu znovu uhodilo a blesk sjel stejným místem do země. I přes tohle vážné poranění strom na jaře vyrašil a rána pomalu zarůstá.

Tolik z historie i současnosti jednoho stromu pro Vás napsala Marie Šimůnková, kronikářka z Vesce.